Aleš Kubát
Effectiveness of yoga exercises in the treatment of chronic non- -specific low back pain – results of the study in hospitalized patients
Číslo: 1/2022
Periodikum: Rehabilitace a fyzikální lékařství
DOI: 10.48095/ccrhfl202227
Klíčová slova: léčba – bolest zad – jóga – rehabilitace – klinická studie
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Úvod: Chronická bolest dolní části zad patří mezi jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti a invalidity v rozvinutých zemích. V léčbě chronických nespecifických bolestí zad jsou pro jejich multifaktoriální etiologii doporučovány různé léčebné postupy, z nichž na prvním místě je aktivní pohybová léčba. Na základě klinických studií provedených od roku 2004 v zahraničí byla mezi doporučované cvičební metody pro léčbu chronických bolestí zad zařazena i jóga. Většina klinických studií byla provedena s ambulantními pacienty s převážně nízkou až střední mírou bolestí zad a disability. Cíl: Cílem studie bylo ověřit účinnost jógy jako doplňkové metody v léčbě chronických bolestí zad u skupiny pacientů s vyšší mírou bolesti i disability přijatých proto ke krátké hospitalizaci a farmakologické léčbě na lůžkové oddělení nemocnice. Metodický postup: Jako výzkumná metoda byla zvolena prospektivní kontrolovaná klinická studie s intervenční skupinou jógy a aktivní kontrolní skupinou rehabilitační léčby. Do studie bylo zařazeno 49 pacientů, studii dokončilo 44 pacientů, z toho 22 v každé skupině. Intervenční skupina absolvovala během hospitalizace sedm lekcí jógy, kontrolní skupina sedm jednotek rehabilitace sestávající z elektroléčby a kinezioterapie. Obě skupiny pak měly doporučeno během dalších 12 týdnů samostatně praktikovat dané cvičení v domácím prostředí. Výsledky: Na konci studie vykazovaly obě skupiny zmírnění bolesti měřené vizuální analogovou škálou bolesti (skupina jógy o 14 bodů, skupina rehabilitace o 20 bodů), zmírnění disability pro bolesti zad měřené Oswestry dotazníkem (skupina jógy o 5 bodů, skupina rehabilitace o 7 bodů) a zlepšení rozsahu pohybu dle Thomayerovy distance (skupina jógy o 10 cm, skupina rehabilitace o 7 cm). U skupiny jógy ani rehabilitace jsme nezaznamenali zvýšení prahu tlakové bolesti, zmírnění stupně deprese či zlepšení copingu bolesti. Rozdíly ve výsledcích mezi oběma skupinami nedosáhly v žádném ze sledovaných parametrů statistické významnosti na hladině alfa 0,05. Závěr: Jóga jako doplňková cvičební metoda k léčbě farmakologické vykazuje srovnatelnou účinnost ve zmírnění bolestí zad, stupně disability a zlepšení rozsahu pohybu jako standardně prováděná rehabilitace, a to i u krátkodobě hospitalizovaných pacientů s vyšší mírou bolesti a disability. Výsledky naší studie jsou ve shodě se zahraničními studiemi u ambulantních pacientů. Námi sestavený jógový program může sloužit jako návrh pro cvičení jógy pro pacienty s chronickými nespecifickými bolestmi dolních zad.