Respiratory problems in full term newborns, which parameters are related to the length of in-patient stay?

Aikaterini Fotiou, Petros V. Vlastarakos, Angeliki-Eleni Sfetsiori, Evangelia-Filothei Tavoulari, Marianthi Liaska, Iraklis Salvanos

Respiratory problems in full term newborns, which parameters are related to the length of in-patient stay?

Číslo: 4/2023
Periodikum: Česká gynekologie
DOI: 10.48095/cccg2023264

Klíčová slova: novorozenec – dýchání – tíseň – tachypnoe – JIP

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Cíl: Analyzovat respirační problémy donošených novorozenců během prvních hodin jejich života, porovnat parametry související s délkou pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče (JIP) a prodiskutovat postupy perinatální péče, které by mohly zabránit následkům a/nebo snížit související náklady hospitalizace na JIP. Materiál a metody: Retrospektivní revize grafu mezi 31. červencem 2017 a 2. březnem 2018 v terciární porodnici. Chí-kvadrátové testování analyzovalo kvalitativní data. Pro kvantitativní proměnné byl použit Mann-Whitney test. Vícenásobné lineární regresní modely určovaly poměry šancí pro asociace, které byly v jednorozměrných analýzách významné. Výsledky: Bylo studováno 86 dětí s dýchacími problémy. Způsob porodu byl vaginální u 11,6 % a císařský řez u 88,4 % novorozenců. 52,3 % přijatých novorozenců mělo přechodnou tachypnoii a relativně rychle se zlepšila. Novorozenci resuscitovaní (p = 0,004) nebo přijatí na JIP z porodního sálu (p = 0,000) vykazovali větší potřebu podávání O2. Dvacet novorozenců bylo intubováno, 16 z nich byl podán surfaktant. Infekce (p < 0,05), abnormální rentgenové vyšetření hrudníku (p = 0,022) a závažnost nemocnosti dýchacího systému (p < 0,05) prodloužily neonatální hospitalizaci. Respirační problémy (p = 0,003) a intubace (p = 0,032) přinesly vyšší náklady na hospitalizaci. Zahájení kojení před 3. dnem života (p = 0,031) a podávání O2 déle než 72 hod (p = 0,036) byly v multivariační regresní analýze významně spojeny s délkou hospitalizace. Závěr: Povinná přítomnost dětského lékaře na porodním sále by optimalizovala oprávněné přímé přijetí na JIP a snížila možnost opožděné diagnózy dechové tísně během rooming-in. Pobyt na jednotce intenzivní péče u novorozenců v termínu by měl být založen na kombinaci diagnostických markerů sepse, jako je prokalcitonin nebo interleukin-6. Je také nutný specifický protokol týkající se podávání surfaktantu u intubovaných donošených dětí. Závažnost nemocnosti dýchacího systému není klíčovým určujícím faktorem výživy kojenců. Informace matek týkající se zdraví kojence a schopností kojení mohou zvýšit míru kojení.