Switch from biosimilar infliximab CT-P13 to biosimilar infliximab SB-2 in the long-term maintenance therapy in IBD patients – prospective observational study

Milan Lukáš, Veronika Hrubá, Jindra Reissigová, Karin Černá, Naděžda Machková, Dana Ďuricová, Martin Kolář, Lea Čermáková, Milan Lukáš

Switch from biosimilar infliximab CT-P13 to biosimilar infliximab SB-2 in the long-term maintenance therapy in IBD patients – prospective observational study

Číslo: 4/2023
Periodikum: Gastroenterologie a hepatologie
DOI: 10.48095/ccgh2023336

Klíčová slova: idiopatické střevní záněty, biosimilární infliximab CT-P13, infliximab SB-2, terapeutický switch

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Úvod: Převod biologické léčby (switch) z originálního na biosimilární infliximab je prokazatelně efektivním a bezpečným postupem. Méně informací je v klinické praxi o switchi z jednoho biosimilárního léčiva na jiný. Cíl: Prospektivní, observační studie provedená v jednom terciálním IBD centru v letech 2021 a 2022 se zaměřila na posouzení účinnosti a bezpečnosti léčby po převedení z jednoho biosimilárního léčiva (CT-P13) na jiný biosimilární infliximab SB-2 u nemocných s idiopatickými střevními záněty. Metodika: Do sledování bylo zařazeno celkem 287 nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou, kteří byli v průměru 6 měsíců před ne-medicínským switchem v klinické a laboratorní remisi onemocnění. Výsledky: V průběhu 13 měsíců po provedené změně léčby bylo zjištěno, že perzistence na léčbě po switch na biosimilární infliximab SB-2 byla 86,4 % a nedošlo k významnějším změnám v klinických ani biologických parametrech aktivity IBD. Předčasně muselo po provedení switche ukončit léčbu 39 nemocných (13,9 %), a to pro ztrátu účinnosti, vznik vedlejších efektů terapie nebo pro ztrátu sledování. Nebyly zjištěny vyšší projevy imunogenicity léčby po provedené změně léčby z infliximabu CT-P13 na infliximab SB-2. Závěr: Ne-medicínský switch biologické léčby z jednoho (CT-P13) na jiný biosimilární infliximab (SB-2) není spojen s vyšším rizikem destabilizace IBD nebo s vyšším rizikem imunogenicity.