Eliška Urbanová
Participace žáků očima učitelů
Číslo: 1/2019
Periodikum: Pedagogika
Klíčová slova: participace žáků, výchova k občanství, občanské vzdělávání, demokracie ve škole, postoj učitelů k participaci žáků, reforma školy, inovace ve vzdělávání
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
České kurikulární dokumenty kladou na základní školy požadavek realizovat
participaci žáků. Participace má dle výzkumů pozitivní přínos, avšak jen za předpokladu, že je
realizována kvalitně. Pokud je zavedena pouze formálně a žáci nemají na dění ve škole skutečný
vliv, může působit negativně. Klíčovou roli v tom, zda se participaci podaří realizovat kvalitně,
hrají učitelé a jejich schopnost žáky k participaci vést. Rozvíjení participace však může být
podle výzkumů spojeno s obavami učitelů o ztrátu autority. Cílem studie je proto odhalit, jak
mohou učitelé participaci vnímat a co podle nich jejich postoj formovalo. Na základě pedagogy
popsaných zkušeností článek nastiňuje, co může vedení školy udělat pro to, aby učitelé participaci
nevnímali jako nepříjemnou povinnost, neboť právě to vede k formální realizaci participace.
Metody: Výzkum byl realizován formou případové studie školy, která má s participací zkušenosti.
Ve škole proběhly hloubkové rozhovory s deseti pedagogy a studium dokumentů. Výsledky:
Ve škole převažuje pozitivní náhled pedagogů. Oceňují totiž, jaký vliv participace na děti má.
Přesto si ale někdy na aktivity žáků stěžují, přičemž hlavní příčiny stížností jsou dvě. Jednak aktivity
žáků někdy ruší pedagogy v jejich práci, jednak někteří pedagogové ve spojitosti s participací
zažili i nepříjemné zkušenosti. Závěry: Řešení těchto neladů napomáhá vzájemný respekt mezi
učiteli a ředitelem. Jako důležité se ukázalo také nalezení shody na cílech vzdělávání. Klíčové je
však poskytnout pedagogům dostatek informací o tom, co mohou od žáků očekávat a jak mohou
jejich aktivitu podpořit, aby se v situacích, kdy jsou žáci aktivní, cítili dobře a žáky od aktivity
neodrazovali.
Zobrazit více »
participaci žáků. Participace má dle výzkumů pozitivní přínos, avšak jen za předpokladu, že je
realizována kvalitně. Pokud je zavedena pouze formálně a žáci nemají na dění ve škole skutečný
vliv, může působit negativně. Klíčovou roli v tom, zda se participaci podaří realizovat kvalitně,
hrají učitelé a jejich schopnost žáky k participaci vést. Rozvíjení participace však může být
podle výzkumů spojeno s obavami učitelů o ztrátu autority. Cílem studie je proto odhalit, jak
mohou učitelé participaci vnímat a co podle nich jejich postoj formovalo. Na základě pedagogy
popsaných zkušeností článek nastiňuje, co může vedení školy udělat pro to, aby učitelé participaci
nevnímali jako nepříjemnou povinnost, neboť právě to vede k formální realizaci participace.
Metody: Výzkum byl realizován formou případové studie školy, která má s participací zkušenosti.
Ve škole proběhly hloubkové rozhovory s deseti pedagogy a studium dokumentů. Výsledky:
Ve škole převažuje pozitivní náhled pedagogů. Oceňují totiž, jaký vliv participace na děti má.
Přesto si ale někdy na aktivity žáků stěžují, přičemž hlavní příčiny stížností jsou dvě. Jednak aktivity
žáků někdy ruší pedagogy v jejich práci, jednak někteří pedagogové ve spojitosti s participací
zažili i nepříjemné zkušenosti. Závěry: Řešení těchto neladů napomáhá vzájemný respekt mezi
učiteli a ředitelem. Jako důležité se ukázalo také nalezení shody na cílech vzdělávání. Klíčové je
však poskytnout pedagogům dostatek informací o tom, co mohou od žáků očekávat a jak mohou
jejich aktivitu podpořit, aby se v situacích, kdy jsou žáci aktivní, cítili dobře a žáky od aktivity
neodrazovali.