Anotace:
V této studii se zabýváme problémem tranzice od prezenční k distanční výuce ve vysokoškolském prostředí v době pandemie Covid-19. Vycházíme z analýz y 34 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s učiteli Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v nichž tito učitelé reflektovali svůj přístup k distanční online výuce v době pandemie Covid-19. Ukazujeme, že z působ, jakým učitelé k výuce přistoupili, silně souvisí s jejich pojetím výuky a tím, jak konstruují koncept dobré vysokoškolské výuky. Na základě analýz y rozhovorů rozlišujeme dva polární typy učitelů. Prvním typem jsou funkcionalisté, kteří se koncentrují na předání znalostí a dovedností studentům. V době pandemie s využitím uvážlivé pedagogické analýz y usilují o to, co nejlépe substituovat jednotlivé složky prezenční výuky pomocí digitálních nástrojů a aplikací. Domnívají se, že kvalitní online výuka je náročná, avšak proveditelná a potenciálně přinášející novou kvalitu do vysokoškolského vzdělávání. Druhým identifikovaným typem jsou autentisté, kteří výuku chápou jako vytváření znalostí a dovedností v procesu autentické komunikace mezi učitelem a studenty. Tito učitelé se domnívají, že pomocí online nástrojů není možné prezenční výuku adekvátně substituovat a tranzici k distanční výuce vnímají jako zásadní ohrožení kvality a obecně ohrožení poslání vysokoškolského vzdělávání.