Jitka Navrátilová
Využití capability přístupu při posouzení dětského well-beingu
Číslo: 6/2018
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: capability approach, well-being dětí, posouzení
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍL: Tato studie si klade za cíl přinést implikace pro posouzení dětského blaha, jehož vymezení
a měření přináší v praxi řadu nejasností, a to i přesto, že zabezpečení dětského blaha má legislativní
oporu. V textu odpovídám na otázku: „Jaké implikace pro posouzení dětského well-beingu přináší
sociálním pracovníkům využívání capability přístupu?“ TEORIE: Při posouzení dětského wellbeingu
vycházím z capability přístupu formulovaného Amartyou Senem (1992, 1993, 1999)
a později rozpracovaného Marthou Nussbaumovou (1999, 2000, 2007). Předložený text reflektuje
měnící se kontext dětského well-beigu (Ben-Arieh, 2009) v konfrontaci s měnícím se dětstvím
(Corsaro, 2005; Ariès, 1962; Qvortrup, 1999), které výrazně vstupují do debat o posouzení
dětského well-beingu a jeho měření. METODY: Tato studie je prezentována jako teoretická
studie. VÝSLEDKY: Capability přístup se svým silným důrazem na participaci dítěte při
posouzení well-beingu a se svou citlivostí k osobním, kulturním, sociálním a politickým vlivům se
ukázal jako přístup, jehož aplikací můžeme získat reálnější obraz nejenom toho, jak děti prospívají
v přítomnosti, ale pomáhá odhalit i jejich budoucí well-being. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ
PRÁCI: Na základě nových poznatků o dětech a dětství v kontextu postmoderních podmínek
je patrné, že především Nussbaumové dimenzionální přístup ke capabilitám může sociálním
pracovníkům sloužit jako vhodný nástroj pro posouzení kvality života a prospívání dětí.
Zobrazit více »
a měření přináší v praxi řadu nejasností, a to i přesto, že zabezpečení dětského blaha má legislativní
oporu. V textu odpovídám na otázku: „Jaké implikace pro posouzení dětského well-beingu přináší
sociálním pracovníkům využívání capability přístupu?“ TEORIE: Při posouzení dětského wellbeingu
vycházím z capability přístupu formulovaného Amartyou Senem (1992, 1993, 1999)
a později rozpracovaného Marthou Nussbaumovou (1999, 2000, 2007). Předložený text reflektuje
měnící se kontext dětského well-beigu (Ben-Arieh, 2009) v konfrontaci s měnícím se dětstvím
(Corsaro, 2005; Ariès, 1962; Qvortrup, 1999), které výrazně vstupují do debat o posouzení
dětského well-beingu a jeho měření. METODY: Tato studie je prezentována jako teoretická
studie. VÝSLEDKY: Capability přístup se svým silným důrazem na participaci dítěte při
posouzení well-beingu a se svou citlivostí k osobním, kulturním, sociálním a politickým vlivům se
ukázal jako přístup, jehož aplikací můžeme získat reálnější obraz nejenom toho, jak děti prospívají
v přítomnosti, ale pomáhá odhalit i jejich budoucí well-being. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ
PRÁCI: Na základě nových poznatků o dětech a dětství v kontextu postmoderních podmínek
je patrné, že především Nussbaumové dimenzionální přístup ke capabilitám může sociálním
pracovníkům sloužit jako vhodný nástroj pro posouzení kvality života a prospívání dětí.