Jana Raputová, Eva Vlčková, Jan Kočica, Tomáš Skutil, Aneta Rajdová, David Kec, Josef Bednařík
Contact heat evoked potentials – impact of physiological variables
Číslo: 1/2019
Periodikum: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
DOI: 10.14735/amcsnn201976
Klíčová slova: somatosenzitivní evokované potenciály – neuropatie tenkých vláken – spinotalamická dráha – neuropatická bolest – normativní data
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Autoři: J. Raputová1,2, E. Vlčková1,2, J. Kočica1,2, T. Skutil1, A. Rajdová1,2, D. Kec1,2, J. Bednařík1,2
Autoři - působiště: 1Neurologická klinika LF MU a FN Brno, 2CEITEC – Středoevropský technologický institut, Brno
Článek: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(1): 76-83
Kategorie: Původní práce
PDF PDF tisk tisk komentovat komentovat english info english info
předchozí článek zobrazit obsah zobrazit obsah následující článek
Souhrn
Úvod:
Evokované potenciály vyvolané kontaktním teplem (contact heat evoked potentials; CHEPs) představují novou metodiku testování funkce tenkých nervových vláken a spinotalamických drah. Cílem práce bylo ověřit platnost publikovaných normativních dat v české populaci a vliv parametrů testování a fyziologických proměnných na parametry CHEPs.
Soubor a metody:
Vyšetření proběhlo v souborech 97 zdravých dobrovolníků (53 žen, věk 20–82 let) a 37 pacientů s diabetickou distální symetrickou senzomotorickou polyneuropatií (DSPN) (14 žen, věk 29–77 let). Testování CHEPs bylo provedeno na dorzu ruky a distálně na bérci pomocí základního a intenzivního teplotního algoritmu.
Výsledky:
Testování CHEPs bylo většinou dobře tolerováno. Naprostá většina hodnot amplitud i latencí v souboru zdravých kontrol odpovídala normálním rozmezím hodnot těchto parametrů v publikovaných souborech zdravých dobrovolníků. Latence odpovědí byly významně ovlivněny použitým teplotním algoritmem a testovanou lokalizací (p < 0,001) a byly signifikantně kratší u žen (p < 0,05). Amplitudy CHEPs byly u žen naopak vyšší (p < 0,05). Pokles amplitud byl patrný u jedinců vyššího věku (p < 0,05). Pacienti s DSPN vykazovali delší latence (p < 0,05) a nižší amplitudy (p < 0,05) oproti kontrolnímu souboru.
Závěry:
Publikovaná normativní data CHEPS jsou využitelná pro českou populaci. Při interpretaci výsledků je nutné zohlednit fyziologické proměnné (pohlaví, věk) a parametry testování (testovaná lokalizace, teplotní algoritmus). Na skupinové úrovni je vyšetření využitelné k pomocné diagnostice postižení tenkých nervových vláken v rámci DSPN.