Stav, digitalizace a perspektivy sbírek zvukových nosičů v muzeích ČR

Design/metodologie/přístup – Výzkumné šetření je kvantitativního typu. Bylo zde použito dotazníkové šetření. Návratnost ve vzorku o 1078 položkách dosáhla 28 %.

Výsledky – V muzejních institucích se nejčastěji vyskytují optické nosiče, ale ve sbírkách jsou zastoupeny i nosiče ostatních a exotických typů, mnohdy blížící se konci fyzické životnosti. Ne všechny zvukové sbírky prošly zpracováním, a nejsou o nich proto známé bližší podrobnosti. Digitalizace, která představuje nosné téma výzkumu i celého článku, je v současné době prostředkem k uchovávání zvukových obsahů, ale také procesem spjatým s mnohými problémy. Pokud je sbírka nezpracovaná, nelze uvažovat o digitalizaci, a jestliže zpracována je, nemusí být digitalizace možná pro nedostatek finančních prostředků nebo personálních kapacit.

Originalita/hodnota – Práce představuje okrajové téma, které nebylo předmětem zkoumání v minulosti. Identifikuje problematická místa na základě výzkumu zvukových nosičů v muzejních institucích České republiky. Je nutné zdůraznit především nejednotnou evidenci těchto institucí, která komplikuje realizaci jakýchkoliv výzkumů mezi muzei.