Pavel Navrátil, Hana Pazlarová, Tatiana Matulayová, Oldřich Matoušek
Reflektivní praxe v ČR a její důsledky pro vzdělávání v sociální práci
Číslo: 6/2021
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: reflektivní praxe, pojetí sociální práce, partnerství, reflexe, kontexty, profese
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: Cílem je odpovědět na otázku: Zda a jak je reflektivní pojetí sociální práce reprezentováno
v empirických postojích sociálních pracovníků a jaké by mohly mít tyto reprezentace konsekvence pro
vysokoškolské vzdělávání sociálních pracovníků. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme
z teorie reflektivní praxe (Schön, 1983). Její charakteristikou je, že integruje řadu protikladných
tendencí (např. teorie‒praxe), kterým pracovníci čelí (Fook, 2007). V ČR nemáme dostatek
empirických studií, které využití reflektivní praxe mapují. METODY: Pro výzkum jsme využili
kvantitativní strategii. Sběr dat byl proveden formou stratifikovaného výběrového šetření. Šlo
zejména o sociální pracovníky v systému sociálních služeb, dále v resortech MZ, MŠ, MV, MS,
MPSV a také v obecní samosprávě. Získali jsme 689 platných dotazníků. VÝSLEDKY: Zásadním
zjištěním je, že sociální pracovníci v ČR využívají prvky reflektivní praxe. Jde např. o snahu
o partnerství s klientem při volbě cílů a nástrojů intervence, využívají rozmanité formy (sebe)-
reflexe a přejímají odpovědnost za vlastní odborný růst. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI:
Zjištění poskytují zásadní obraz o vývoji české sociální práce. V průběhu třiceti uplynulých let
došlo k tranzici od paternalistické pozice sociální práce směrem k otevřenější reflektivní formě
praxe. Domníváme se, že se nejedná pouze o dobrou zprávu, ale jde současně i o důležitý poznatek
z hlediska dalšího formování vzdělávací strategie.
Zobrazit více »
v empirických postojích sociálních pracovníků a jaké by mohly mít tyto reprezentace konsekvence pro
vysokoškolské vzdělávání sociálních pracovníků. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme
z teorie reflektivní praxe (Schön, 1983). Její charakteristikou je, že integruje řadu protikladných
tendencí (např. teorie‒praxe), kterým pracovníci čelí (Fook, 2007). V ČR nemáme dostatek
empirických studií, které využití reflektivní praxe mapují. METODY: Pro výzkum jsme využili
kvantitativní strategii. Sběr dat byl proveden formou stratifikovaného výběrového šetření. Šlo
zejména o sociální pracovníky v systému sociálních služeb, dále v resortech MZ, MŠ, MV, MS,
MPSV a také v obecní samosprávě. Získali jsme 689 platných dotazníků. VÝSLEDKY: Zásadním
zjištěním je, že sociální pracovníci v ČR využívají prvky reflektivní praxe. Jde např. o snahu
o partnerství s klientem při volbě cílů a nástrojů intervence, využívají rozmanité formy (sebe)-
reflexe a přejímají odpovědnost za vlastní odborný růst. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI:
Zjištění poskytují zásadní obraz o vývoji české sociální práce. V průběhu třiceti uplynulých let
došlo k tranzici od paternalistické pozice sociální práce směrem k otevřenější reflektivní formě
praxe. Domníváme se, že se nejedná pouze o dobrou zprávu, ale jde současně i o důležitý poznatek
z hlediska dalšího formování vzdělávací strategie.